Vyhledej
Zvičina > Historie > Varhany

Varhany na Královédvorsku z 2. poloviny 19. století

Varhany na Královédvorsku - 4. díl - Zvičina, Velký Vřešťov, Vítězná - Kocléřov (U Studánky), Chotěborky

Vít Havlíček / 28.08.2016
Každé ze čtyř varhan v tomto dílu pocházejí od jiného varhanáře. Přesto je spojuje podobná doba vzniku, tedy druhá polovina 19. století. Z této čtveřice vyčnívá nástroj Amanda Hanische stojící v kostele Všech Svatých ve Velkém Vřešťově, který lze označit za jeden z nejzajímavějších nástrojů na Královédvorsku. Dochoval se v původní podobě, ale jeho technický stav je velmi špatný. Pohybuje se na hranici provozuschopnosti a potřeboval by celkovou rekonstrukci.

V 19. století procházelo varhanářství velkým vývojem. Měnil se nejen zvukový ideál, ale i konstrukční stránka varhan. Alikvótní rejstříky a vyšší hlasy bývají čím dál častěji nahrazovány za nižší. V dispozicích převažují osmistopé rejstříky a mixtury jsou redukovány na minimum. Ke konci 19. století se již pomalu začíná vžívat pneumatická traktura využívající stlačeného vzduchu. U níže popsaných nástrojů ale nalezneme stále výhradně mechanickou trakturu.


Zvičina - kostel sv. Jana Nepomuckého

Zvičina - kostel sv. Jana Nepomuckého - prospektVarhany, které v současné době nalezneme v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zvičině, mají zajímavou historii. Postavil je pravděpodobně Bedřich Andrs z Hradce Králové v roce 1866. Dle některých pramenů původně pocházely z kostela sv. Gotharda v Hořicích a kolem roku 1950 byly přeneseny do kostela Povýšení sv. Kříže (tzv. kostelíčka) ve Dvoře Králové nad Labem. Odsud byly přemístěny okolo roku 1990 na Zvičinu, kde předtím žádný nástroj nebyl.

Dispozice je pouze o třech Zvičina - kostel sv. Jana Nepomuckého - hrací stůl - detailrejstřících:

Manuál (C - c3, 49)  
Principál 8´ 
Flauta 8´
Fugara 4
´

U těchto varhan, které jsou vestavěné do zábradlí kůru, chybí vyšší rejstříky, ale i tak jsou zvukově zajímavé a zdařilé, zejména Principál a Flauta mají velmi příjemný zvuk. Pedálový rejstřík není instalován.

Zvičina - kostel sv. Jana Nepomuckého - hrací stůlNevím přesně, jaké byly důvody přenesení varhan z královédvorského „kostelíčka“, ale faktem zůstává, že na Zvičině se v současné době nástroj téměř vůbec nepoužívá, byť je funkční. Oproti tomu jsou bohoslužby v královédvorském „kostelíčku“ velmi časté a nalézá se zde jen harmonium, které ještě navíc není po zvukové ani technické stránce v nejlepším stavu. Do budoucna by si tento půvabný barokní kostel určitě zasloužil menší varhany odpovídající danému prostoru.



Velký Vřešťov - kostel Všech Svatých

Velký Vřešťov je asi nejvzdálenější lokalitou, Velký Vřešťov - kostel Všech Svatých - prospektkterá spadá pod královédvorskou farnost. V kostele Všech Svatých nalezneme jednomanuálové varhany s pedálem z roku 1869, jejichž autor je Amand Hanisch. Tento varhanář měl vynikající pověst a jeho dochované nástroje to jen potvrzují.

Varhany se zachovaly téměř v původní podobě s touto dispozicí:

Manuál (C - f3, 54)  
Principal 8´ 
Flauta maior 8´
Salicional 8´
Oktava 4´
Flauta minor 4´
Superoctav 2´
Mixtura 3x 1´

Pedál (C - h, 24)
Subbas 16´
Octavbas 8´


Velký Vřešťov - kostel Všech Svatých - manuálU pedálu je celkem nezvyklý horní rozsah končící tónem „h“. Nástroj si zachoval svou autentickou zvukovou podobu, včetně původního ladění a intonace. Dřevěné části jsou ale silně napadeny červotočem a nástroj jako celek je ve velmi špatném technickém stavu (ačkoliv je do jisté míry funkční).



Vzhledem ke své zvukové kvalitě by Velký Vřešťov - kostel Všech Svatých - hrací stůlrozhodně stálo uvažovat o celkové rekonstrukci, jako se to daří u jiných Hanischových varhan v kostele sv. Prokopa v nedalekých Přepychách u Opočna, kde se za několik posledních měsíců vybralo na opravu okolo 400.000,- korun. 








Vítězná - Kocléřov - kostel Panny Marie „U Studánky"

Vítězná - Kocléřov - U Studánky - prospektV obci Vítězná - Kocléřov můžeme objevit kostely dva. Kostel sv. Václava byl zahrnut v dílu o nejstarších varhanách. Nyní ale upřeme pozornost ke kostelu Panny Marie označovaném jako „U Studánky“.
Tento jednomanuálový mechanický nástroj postavil varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou v roce 1897 a oproti všem dříve popsaným varhanám se odlišuje v několika věcech. Hrací stůl je vestavěný, ale z boku varhanní skříně a varhaník tak má oltář po své pravé ruce. Není zde také elektrický ventilátor, takže čerpání vzduchu musí obstarat ruční pákou lidská síla v podobě kalkanta.

Dispozice tohoto malého nástroje je:Vítězná - Kocléřov - U Studánky - hrací stůl - detail

Manuál (C - f3, 54)  
Principal 8´ 
Gedeckt 8´
Principal 4´
Flöte 4´

Pedál (C - a, 22)
Pouze pedálová spojka



Vítězná - Kocléřov - U Studánky - hrací stůlU tohoto nástroje chybí vyšší rejstříky. Principal 8´ a navíc vychází z jedné řady (jde o tzv. extenzi), čímž je nástroj ještě zvukově ochuzen. Jinak je funkční a po zvukové stránce není špatný.









Chotěborky - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Chotěborky prosluly zejménaChotěborky - kostel Nanebevzetí Panny Marie - prospekt jako rodiště významného klasicistního skladatele a Mozartova přítele Františka Xavera Duška (1731 - 1799). Z Duškovy doby se ale v kostele Nanebevzetí Panny Marie varhany nedochovaly. Současný jednomanuálový nástroj s pedálem postavil Leopold Andrýs z Náchoda v roce 1898 s touto dispozicí:

Manuál (C - f3, 54)  
Principál 8´ 
Bourdun 8´+ 8´
Flétna 8´
Salicional 8´
Oktáva 4´
Mixtura 2´

Pedál (C – c1, 25)
Subbas 16´
Oktávový bas 8´

Pedálová spojka, Pléno

Chotěborky - kostel Nanebevzetí Panny Marie - KalkantníkU tohoto nástroje nalezneme stejnou kuriozitu jako například v Horní Brusnici. Jedno z rejstříkových táhel je označeno jako „Kalkantník“ a při jeho vytažení zazvoní zvonek. V tomto případě asi nejde o nezbytnou nutnost, ale o doplněk, protože dochované pedály pro čerpání vzduchu jsou od hracího stolu vzdáleny jen asi dva metry.



Píšťaly v pozitivu (skříni zabudované v zábradlí kůru)Chotěborky - kostel Nanebevzetí Panny Marie - hrací stůl jsou němé a nehrají, mají pouze výtvarnou a estetickou funkci. Němých píšťal v prospektu se ostatně užívá velmi často, právě z architektonických nebo symetrickým důvodů.

Nástroj je sice v provozu, ale je napaden červotočem a potřeboval by důkladnější opravu.







V tomto dílu byly popsány spíše menší varhany z 2. poloviny 19. století. Výjimku tvoří nástroj ve Velkém Vřešťově, který ostatní převyšuje zejména zvukovými kvalitami. Bohužel je ale v nejhorším technickém stavu. Věřím, že se i tento nástroj podaří v blízké době kvalitně zrekonstruovat.


FOTOGALERIE - Varhany na Královédvorsku z 2. poloviny 19. století

Související články
Varhany na Královédvorsku
Nejstarší varhany do roku 1800
Varhanáři Barthové – varhany z 1. poloviny 19. století
Varhany na Královédvorsku z počátku 20. století
Varhany firmy Rieger na Královédvorsku
Koncert s premiérou skladby prof. Juraje Filase v kostele ve Dvoře Králové nad Labem
Varhany ve Dvoře Králové nad Labem
Vaše komentáře

Přečteno 1262x