Sokolové si 8. října připomněli 80. výročí nejtemnějšího dne své historie odhalením Kamenů zmizelých

Redakce / 12.10.2021

Dalších pět tzv. Kamenů zmizelých popraveným a umučeným členům Sokola za 2. světové války v Sokolské župě Podkrkonošské-Jiráskově bylo odhaleno v pátek 8. října v Jaroměři, České Skalici a ve Dvoře Králové nad Labem.

FOTOGALERIE - Sokolové si 8. října připomněli 80. výročí nejtemnějšího dne své historie odhalením Kamenů zmizelých

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Videoreportáž ze všech 3 měst:

V Jaroměři byl v 15 hodin před budovou gymnázia odhalen Kámen zmizelého Janu Žerovnickému (nar. 15. 5. 1913 – zahynul 7. ledna 1942 při cvičném leteckém souboji a Anglii, příslušník RAF). Pietní akt začne v 15 hod. STRUČNÝ ŽIVOTOPIS ZDE

V České Skalici byly před budovou základní školy v 16 hodin odhaleny Kameny zmizelých učitelům Jaroslavu (Jaro) Hofmanovi (nar. 3. 10. 1886 – umučen 28. 2. v Osvětimi) a Jaroslavu Faltovi (nar. 20. 7. 1903 – popraven 24. 10. 1942 v Mauthausenu). STRUČNÉ ŽIVOTOPISY ZDE

Ve Dvoře Králové nad Labem mají své Kameny zmizelých před budovou zdejšího gymnázia továrník Josef Stanislav Sochor (nar. 6. 9. 1900 – zemřel v lednu 1942 v Osvětimi) a jeho nejmladší bratr Pavel Sochor (nar. 1913 – zemřel v roce 1942 v nacistickém táboře Flossenbűrg). STRUČNÝ ŽIVOTOPIS OBOU BRATRŮ

Sokolská župa Podkrkonošská iniciovala od roku 2019 odhalení již 20 kamenů zmizelých sokolům, kteří zahynuli za 2. světové války.

Záštitu nad akcí převzala Martina Berdychová, náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje.

Společně tak účastnící vzdali hold těm, kteří položili životy za naši svobodu a za vlast.

Kameny zmizelých, původní název Stolpersteine, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech a obcích v České republice.

Akce se uskutečnila při příležitosti Památného dne sokolstva

Památný den sokolstva (8. 10.) byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak opět připomenou 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 159leté historii této nejstarší tělocvičné organizace. Letos je to připomenutí již osmdesáté.

Činnost Sokola byla v době okupace zastavena už 12. dubna 1941. K. H. Frank tehdy informoval Adolfa Hitlera, že největším nebezpečím pro Říši je právě sokolská organizace. Hitler se pak v září rozhodl poslat do Prahy jako zastupujícího říšského protektora generála SS Reinharda Heydricha, který 28. září vyhlásil stanné právo. Stanné soudy začaly ihned svojí práci. Byly jen tři druhy rozsudků – poprava, koncentrační tábor, osvobození. Odvolání nebylo.

Výnosem Heydricha z 8. října 1941 byla definitivně rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek zabaven. V noci ze 7. na 8. října proběhla Akce Sokol, ve které byli podle připravených seznamů zatčeni sokolští činovníci z ústředí, žup i z jednot. Následně byli uvězněni v Osvětimi. Podle zprávy R. Heydricha o Akci Sokol, zaslané 11. října 1941 Hitlerovi do Berlína, bylo zatčeno na 1 500 lidí včetně žen. Všichni byli uvězněni bez soudu, bez důkazu provinění, jen proto, že byli činnými členy Sokola. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.

Sokolové, jako velcí vlastenci, se však ani po tomto zatýkání nedali zastrašit, a tak se nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje stala v roce 1942 spolupráce při atentátu na Reinharda Heydricha, který sokolové pojali velmi osobně jako mstu za mrtvé z Akce Sokol.

Helena Rezková, starostka Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy