Dolní, Patzakův mlýn v Komárově - neboli "Mlýn u vodníka"

Redakce / 23.12.2017, Dvůr Králové nad Labem

Další z okolního nepřeberného množství mlýnů nás zaujal svojí zajímavou historií právě Dolní mlýn na Hartském potoce. Po druhé světové válce, po odsunu německé majitelky Anny Patzak, začal mlýn spravovat pan Václav Červený. S hlavou plnou ideálů o podnikání ve vlastním mlýně se pustil do mlynářské práce. Místní obyvatelé však neměli po válce dostatek financí, a tak se mlelo spíše na dluh a mlýn nevydělával... Jak to s mlýnem dopadlo? Čtěte dále...

FOTOGALERIE - Dolní, Patzakův mlýn

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Systém: Děkuju ti Václave a srovnáme to příště, nemohl zákonitě fungovat dlouho. Tento stav vedl pana Červeného k rozhodnuti, že se mlýn odstaví a po dobu kompletní rekonstrukce bude v celoroční činnosti pouze pila. Zařízení pily bylo v solidním stavu a strojový park měl dostatečně pokrýt tehdejší poptávku po řezivu a trámech na opravy opuštěných a zchátralých usedlosti v okolí, kam se čas od času nastěhovali nově příchozí osídlovatelé.

Následovalo období, kdy bylo potřeba sjednat dodání a montáž mlynářského zařízení, sepsat dohody o stavebních změnách a úpravách, objednat řemeslníků na stavbu turbín, vybetonovat vstupních šachet turbín v hrázi rybníka, opravit hráze, vyčištit rybník a náhonu atd. atd. Na žně v létě 1947 byl mlýn plně připraven. Rekonstrukce byla provedena vskutku v téměř rekordním čase jednoho roku a několik měsíců.

V přízemí byly namontovány 3 válcové stolice, šrotovník, váha a pytlovačky. V patře u vikýře nad vchodem do mlýnice byly nad jednotlivými stolicemi násypky pro obili a po levé straně (při pohledu z průčelí) vertikální válcové zásobníky. V podkroví (na straně k potoku) byla třídička, v hantýrce mlynářů - pláncichtr, což byla v podstatě soustava za sebou jdoucích kmitacích sít o různé hrubosti pláten na třídění zrnitosti mouky (od hladké až po krupici). Z tohoto nejvyššího místa mlýnice byla mouka šupnami sypána do zásobníků v patře a odtud dále do pytlovaček v přízemí. Plevy jako odpad ze šrotovníku a otruby byly sypány do sklepa, do prostor chlévů. Mezi pilou a mlýnem byly v suterénu, cca 3 m pod úrovní hladiny vody v rybníku namontovány dvě Francisovy turbiny s možností spřažení. Znamenalo to, že mohl fungovat jak katr na pile, tak i současně mlýn, každý na jednu turbínu, ale samozřejmě s omezeným výkonem. Pokud bylo potřeba rychle a hodně řezat, nebo rychle a hodně mlít, tak se turbíny spřáhly (skuplovaly) a znásobením síly se vytvořil požadovaný výkon.

Byla zde v minulosti zbudována i pekárna, ale ta plnila svůj účel jen zřídka. Pekl se pouze chleba a jen jednou v týdnu.

Zdroj: Václav Červený III., Milan Šorm

Historie od roku 1620

Dříve Bresselmühle, později Patzakův mlýn. Mlýn dostal za služby od krále rytíř Bressel (Brýsl) z Litiče. Mlýn byl v roce 1762 přestavěn.

V roce 1922 se stal mlynářem a majitelem Franz Patzak. V roce 1933 je v seznamu (Almanachu) živností a firem na Královédvorsku uvedena majitelka mlýna, pily a pekárny č. p. 2 (původní číslo) Anna Patzak, a to až do roku 1945. Po válce byla odsunuta a mlýn přešel do vlastnictví pana Červeného.

Vývoj po roce 1989

Dnes vlastní mlýn pan Milan Šorm, který zde provozuje svou živnost (zámečnictví a nožířství). Ve mlýně je možné se ubytovat.

Další funkce mlýna

Patzakův mlýn nesloužil jen jako mlýn, ale jak jsme již psali výše, byl využíván i jako pila či pekárna. Za zmínku ovšem stojí i to, že vyráběl elektrickou energii. Mlýn vyráběl v noci proud a dodával ho do veřejné sítě. Majitelka mlýna Anna Patzak, nechala zabudovat 3 turbíny, první poháněla mlýn, druhá pilu, třetí vyráběla proud. Turbíny se nedochovaly.

Technické informace

V r. 1930 zde bylo kolo na svrchní vodu, průtok 0,1 m3/s, spád 5 m, výkon 4,5 k.

Dále zde byla Francisova turbína s průtokem 0.1 m3/s, spádem 7,9 m a výkonem 8 k.

Lokalita

Mlýn najdete v obci Komárov - Huntířov, na souřadnicích 50°27'27.513'' 15°49'14.808''.

Zdroj informací o mlýně: http://vodnimlyny.cz/