Vyhodnocení dotazníku na téma Sdílená kola ve Dvoře Králové nad Labem (bakalářská práce)

Dotazníkového šetření se zúčastnilo do 14. dubna 2024 celkem 112 respondentů, z čehož bylo 53 žen a 59 mužů. Celkem 77 osob se o dotazníku dozvědělo ze sociálních sítí, 7 respondentů z QR kódu u stanovišť a zbylých 28 odtud - z portálu Královedvorsko.cz. 

Na grafu č. 1 můžete vidět věkové rozložení respondentů. 

 
Z grafu č. 2 je zřejmé, že nejvíce respondentů bylo pracujících osob, následně studentů, důchodců, rodičů na rodičovské či mateřské dovolené a nejméně nezaměstnaných.
Respondenti byli rozděleni do skupin podle toho, zda jsou obyvateli města, dojíždí do zaměstnání nebo studiem anebo jsou ve městě jako návštěvníci. 

První část otázek se týkala návštěvníků města, kdy tento dotazník vyplnilo celkem 10 návštěvníků, avšak ani jeden z respondentů, kteří město navštívili nevyužili sdílených kol. Devět z nich označilo jako důvod, proč nevyužili sdílených kol ve městě variantu, že zde byli krátce, nebo že využívají osobní automobily, městskou/ příměstskou dopravu, nebo že chodí pěšky. Druhá otázka v této skupině se ptala na to, co by se muselo změnit, aby využili sdílených kol. 

Zde se mi dostalo odpovědí, které můžete vidět na graf č. 3, tedy že kola nebyla dostupná v jejich okolí, nebo by je využili bez potřeby registrovat se.

Další část dotazníku byla určená pro obyvatele dojíždějící za prací nebo studiem. Zde jsem se respondentů ptala, jak se nejčastěji pohybují po městě, rozložení odpovědí můžete vidět na grafu č. 4.

Následovala otázka na vzdálenost, kterou musí respondenti urazit při cestě do zaměstnání, školy nebo za volnočasovými aktivitami. Tyto vzdálenosti jsou vidět na grafu č. 5.

Následovala otázka na čas strávený při cestě do zaměstnání či školy. Na grafu č. 6 můžete vidět rozložení odpovědí.

Další otázka rozdělila respondenty na ty, kteří vlastní kolo a na ty, kteří jej nevlastní. 88 respondentů odpovědělo, že kolo vlastní a zbylých 14 kolo nevlastní. Následovala otázka na četnost jízd na jízdním kole. Padesát šest respondentů odpovědělo, že na jízdním kole jezdí méně než jednou týdně. Sedmnáct respondentů jezdí na kole 1 až 4krát týdně, 15 respondentů jezdí na kole častěji než 4krát týdně a zbylých 14 osob na kole nejezdí. 

Následovala otázka na účel jízdy na kole, odpovědi respondentů můžete vidět na grafu č. 7, tedy, že většina využívá kolo pro svůj volný čas a rekreaci, ale našli se také respondenti, kteří jezdí na kole i do práce. 

Nyní jsme se v dotazníku dostali k otázce využívání sdílených kol obyvateli a dojíždějícími do zaměstnání a školy. Bohužel větší část respondentů celkem 59 osob odpovědělo, že sdílená kola ve městě nevyužívá, pouze 43 respondentů odpovědělo, že sdílená kola využívají. Další část dotazníku se proto rozdělila na uživatele a neuživatele sdílených kol. 

Uživatelé sdílených kol měli ohodnotit kritéria, která se týkají kol, stanovišť a způsobu platby za půjčení. Na grafu č. 8 můžete vidět jednotlivá kritéria, které měli uživatelé ohodnotit, jak můžete vidět, převážné většině kola buď vyhovovala nebo spíše vyhovovala, půjčování a vracení na tom byli také podobně. Nejméně uživatelům vyhovuje vybavení kol, u tohoto kritéria nejvíce uživatelů odpovědělo, že jim vybavení spíše nevyhovuje nebo nevyhovuje. 

Kritéria týkající se stanovišť můžete vidět na grafu č. 9. Počet stanovišť některým uživatelům vyhovuje, jiným spíše nevyhovuje, umístění stanovišť převážně vyhovuje, ale nejdou se i uživatelé, kterým nevyhovuje, vybavení stanovišť je vyhovující, ale podloží stanovišť vy podle některých uživatelů mohlo výt zpevněnější. 

Poslední hodnotící kritéria, se týkali způsobu platby za půjčení kola. Na grafu č. 10 můžete vidět jednotlivá kritéria. Zde je vidět, že většině uživatelů způsob úhrady vyhovuje, cenový tarif je nejvíce rozporuplné kritérium, zde někteří respondenti nemohou posoudit, předpokládám, že stíhají vrátit kolo do 15 minut, kdy to za ně hradí město. Poslední kritérium se právě týká dotování jízd od města, zde většině respondentů tato alternativa vyhovuje, ale najdou se zde i tací, kterým to nevyhovuje. 

Následovali otázky na klady a zápory sdílených kol podle uživatelů. Na grafu č. 11 můžete vidět jaké klady z uvedených možností odpovědí, vybírali respondenti nejčastěji.
Na grafu č. 12 můžete vidět nejčastěji vybrané odpovědi záporných vlastností sdílených kol, případně dopsané odpovědi vlastní.
Dotazník se posunul ke stávajícím stanovištím a výběru alternativního stanoviště. 

Na grafu č. 13 můžete vidět, že uživatelé, kteří vyplnili tento dotazník nepreferují jedno stanoviště pro půjčování kol, rozložení uživatelů je po většině stanovišť. Podobně na tom jsou i stanoviště, na kterých uživatele vrací kola. 

Na grafu č. 14 můžete vidět, že některá stanoviště se prostřídala oproti stanovištím, na kterých se kola půjčují, ale lze také vidět, že některá stanoviště jsou hojně užívaná pro půjčování, tak vracení. 

Respondenti mohli vybrat z několika možností návrhu nového stanoviště nebo dopsat vlastní místo. Na výběr byli tyto možnosti: ulice Spojených národů u Domu dětí a mládeže Jednička, ulice Hradecká na stejnojmenné autobusové zastávce, ulice Tyršova v blízkosti stejnojmenné autobusové zastávky a benzinové pumpy MOL, v ulici Vrchlická u městské nemocnice, na Benešově nábřeží u obchodního domu Penny Market, v městských částech Verdek nebo Zboží. 

Jak je vidět na grafu č. 15 z uvedených možností, nejvíce respondentů zvolilo možnost na Benešově nábřeží u Penny Marketu. Následovala ulice Tyršova a Vrchlického. Zbylé odpovědi můžete vidět na grafu, kde je zřejmé, že někteří respondenti dopsali vlastní odpověď. 

Poslední část dotazníku byla určená pro obyvatele a dojíždějící neuživatele sdílených kol. Zde byly použity stejné otázky jako u návštěvníků neuživatelů. Tady se však respondenti rozepsali a k nabízeným možnostem doplnili i odpovědi vlastní, to můžeme vidět na grafu č. 16.

Následující otázka se stejně jako návštěvníků neuživatelů táže, co by se muselo změnit, aby využívali sdílených kol. Možnosti odpovědí a odpovědi vlastní můžete vidět na grafu č. 17. Nejvíce respondentů zvolilo možnost, že by kola využívali, kdyby se nemuseli registrovat. Přibylo by více uživatelů, kdyby kola byla dostupná v jejich okolí, respondenti měli možnost zvolit jiný způsob úhrady za službu, byla by lepší infrastruktura pro cyklisty nebo nižší cena za půjčení. Někteří respondenti se možná letos na sdílená kola také usadí, neboť vybrali možnost, že by zde musela být elektrokola, která také od dubna 2024 jsou v ulicích města k dispozici, která zde však v době spouštění dotazníku nebyla. Některé respondenty nic nepřesvědčí, aby využívali sdílených kol, jiní by nesměli vlastnit vlastní kolo nebo by jim muselo být odcizeno. 

ZÁVĚR

Z dotazníkového šetření je patrné, že sdílená kola ve Dvoře Králové nad Labem mají své příznivce, ale také své odpůrce. 

Příznivci si sdílená kola oblíbili a jejich technický stav jim vcelku vyhovoval, jediné, co bylo méně vyhovující byla hmotnost kol. 

Nevyhovující je však počet a umístění některých stanovišť. Uživatelé by uvítali mnohem víc stanovišť a z navrhovaných míst pro umístění nového stanoviště nejvíce respondentů vybralo možnost na Benešově nábřeží v blízkosti Penny Marketu, na druhém místě skončily možnosti v Tyršově ulici u benzinové pumpy MOL a Vrchlického u městské nemocnice. 

Některá stávající stanoviště jsou umístěna v travnatém porostu, a to se některým respondentům nelíbí, pevnost některých stanovišť také není zcela vyhovující.
Respondenti neuživatelé mají problém s registrací, možná kdyby byla možnost užívání kol bez registrace například prostřednictvím SMS, našlo by se více příznivců těchto kol. 

Neuživatelé dále uvedli, že jim nevyhovuje stávající infrastruktura pro cyklisty. 

Jiní uživatelé uvedli, že kdyby přišla do města elektrokola, tak by kola začali využívat, ta v letošním roce do města tedy přijela, tak jsem zvědavá, zda se navýší počet uživatelů. 

Tímto bych ještě jednou chtěla podělovat všem, kteří tento dotazník ve svém volném čase vyplnili.

Lenka Vodehnalová