Sochorova rodinná hrobka na královédvorském hřbitově

Po celé délce vnitřní straně zídky se tak táhne mozaika od Františka Kysely a nese nápis: 

TICHÁ ZEMĚ PŘIJALA MOJE TĚLO, 

MÁ BOLEST PŘEBOLELA VE VĚČNÉM SNU, 

ALE DĚDICTVÍM LÁSKY, 

KTERÁ SVÍTILA VE MNĚ, 

PLODEM ČINU, 

KTERÝ ODDANĚ SLOUŽIL, 

KÉŽ PO SMRTI TOHO, 

CO SMRTELNÉ BYLO, 

JE MI DOPŘÁNO DÁL TU ŽÍT S VÁMI.

Text je doplněn o květiny a drobné ptactvo.

Josef Sochor umírá 7. června roku 1931. Během svého života Josef Sochor, a následně i jeho synové, silně ovlivnili život ve Dvoře Králové nad Labem.

Josef Sochor se narodil v roce 1866 na Novobydžovsku do zemědělské rodiny. Pro své slabé vzezření šel do učení a vyučil se na průmyslové škole v Liberci v oboru chemie. Ta se mu velmi hodila dále v práci v textilním průmyslu, kde sbíral cenné zkušenosti, které následně využil při založení své vlastní textilní továrny na louce Gregorce ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1904. Od tohoto roku firma Sochor procházela neustálým rozšiřováním a modernizací. Kromě období první světové války prochází továrna neustálým rozšiřováním a to i v období velké hospodářské krize (1929 – 1934).
Mezi lety 1938 – 1939 bylo v Sochorových závodech zaměstnáno na 1600 dělníků. Díky úspěchu v podnikání se Josef Sochor mohl věnovat i mnoha dalším oblastem, jak sociálním otázkám svých zaměstnanců, pro které stavěl kolonie s rodinnými domky a byty, tak také věnoval mnoho času i finančních prostředků pro spolkovou činnost. Přispíval a podporoval sport, vzdělání a kulturní instituce. Právě v jeho závodě pracoval Marius Stadler, který dal vzniknout sbírce předmětů pro královédvorské Textilní muzeum. V městské kronice pod fotografií Josefa Sochora je nápis “Zasloužil se o město „Dvůr Králové nad Labem”.

foto: redakce